O Vrbce a Sačanech

V r b k a.  V této vsi, ve výšce 544 m nad mořem rozložené, uvádí se již v XIV. století rok vladyk Chlumů z Chlumu, jihž předek Artleb z Vrbky, jak při Koutech uvedeno jest, způsobiv Dětochovi ze Žiželic na dědinách jeho v Třebělicích škodu, byl r. 1316 od něho na soud zemský pohnán. V l. 1347 - 1353 zříme na Vrbce potomka jeho Mstidruha, po jehož smrti r. 1366 vdova jeho činila nápad na některé vsi kláštera Želivského. Roku 1390 držel Vrbku Léva z Chřenovic, který k ní připojil blízký Třebětín. Po něm uvádí se zde Jan z Třebělic, jenž činně účastnil se veřejného života. Vímeť o něm, že r. 1415 zpečetil známý list ke sboru Kostnickému a že r. 1440 byl účastníkem krajského sjezdu Čáslavského, jakož i že r. 1448 pomáhal dobývati Prahy. Z pozdějších majitelů Vrbky znám jest r. 1485 Zdeněk z Dobré, po němž tvrz zdejší zanikla, čemuž nasvědčuje kupní smlouva, kterou uzavřeli Prokop a Petr, bratří Lukavečtí z Lukavce se strýcem svým Zdeňkem r. 1533, dle níž Jindřichovi Špetlovi z Prudic trhem postoupili ves Vrbku s tvrzí pustou a podacím kostelním v Sačanech, jakož i kmetcí dvůr v Hlohově s pustou vsí Miloněvskem.

Synové Jindřichovi připojili Vrbku k Dobrovítovu, s nímž, jak trhová registra, ku prodeji statku Dobrovítovského od Zuzany Salavové ze Šaratic r. 1628 vydané, svědčí, od lidu vojenského mnoho útrap a běd zakusila. Od roku 1651 spatřujeme osadu tuto trvale při Ledči.

Starobylou tvrz zdejší hledati dlužno v trati "na valech" zvané - tam, kde nalézá se nynější čp. 21. Stopy tvrziště i příkopů tomu nasvědčují.  

Na pravé straně silnice ve vsi spatřujeme jednopatrovou budovu obecné školy zdější, jež původem svým sahá do XVIII. věku a na které r. 1786 uvádí se učitel Jan Horais, jehož příjmy "od starodávna" dle fasse podle posnopného 2 strychů žita a ovsa, záležely v užívání 9 strychů a 2 věrtel polí zádušních se 1/4 provazcem louky.

Jelikož původní škola - od níž dle uvedeného znění "od starodávna" lze bezpečně souditi, že ve Vrbce se již dávno před r. 1786 nalézala, -  asi dosloužila, byla tu l. 1791 od Ledečské vrchnosti vystavěna nová školní budova ze dřeva nákladem 126 zl. 21 kr., která r. 1864 nahražena byla vhodnější budovou zděnou, jež přístavbami v l. 1875 a 1902 předsevzatými nabyla nynější podoby. Někdejší škola jednotřídní rozšířena byla r. 1872 ve dvou- a v r. 1897 ve třítřídní a v tomto rozahu byla matkou škol v Kozlově a Třebětíně. Nyní má 2 třídy, k nímž přípojena pokračovací škola hospodářská a jednotřídní škola v Lohově (Hlohově) a Souboři.  Do školy ve Vrbce chodí mládež ze Sačan, Sichrova, Leštiny a Hostkovic.

As 1 km jihozápadně od Vrbky spatřujeme na rovince uprostřed hřbitova, jehož vchod střežen jest věkovitými mohutnými lipami, starobylý, četnými však přestavbami a opravami zkažený a znešvařený kostelíček S a č a n s k ý,  který zasvěcen jest ke cti sv. Jana Křtitele a již l. 1350 co farní v dekanátu Štěpánovském se uvádí. Orientovaná budova tato opatřena byla věží r. 1753, z níž památné zvony l. 1870 byly odcizeny. Farní kostel tento náležel klášteru Cyriaků (Křížovníků s červeným srdcem) sv. Kříže většího v Praze, jenž faru Sačanskou osazoval bratřími klášterními. Roku 1392 uvádí se zde farářem bratr řádu sv. Augustýna, Mauricius, který odtud krátce nato do Žiželic nad Cidlinou přesídlil. Ježto ještě r. 1533 při smlouvě kupní při prodeji Vrbky odhádáno jest "podací kostelní v Sačanech" a r. 1628 při odhadu Vrbky již o něm zmínky se nečiní, lze zato bezpečně míti, že jako ostatní okolní farní kostely tak i chrám Sačanský v době od r. 1533-1628 byl osiřelý a stav se filiální k Ledči, více vlastního správce duchovního neměl.

Blíže Sačan na stupňovité stráni spatřujeme vísku  S i c h r o v,  v níž narodil se spisovatel a žurnalista český J. Tvrdík, který jako redaktor "Moravské Orlice" získal si o uvědomění lidu českého na Moravě zásluh nemalých. Z Vrbky podíváme se ještě do jihovýchodně ležící  L e š t i n y, kde na statku  O j í ř o v s k é m  (dnešní Vojířovi? -sv-) sledovati lze příkopy tvrze, na které v letech 1318 - 1349 uvádí se Zdeněk z Leštiny a po něm syn jeho téhož jména.  (Zde se autor mýlí, otec byl Zdislav a syn Zdeněk - viz zde -sv-) Na počátku stol. XV. znám jest zde Jindřich z Leštiny, který r. 1415 stížný list ke sboru Kostnickému zpečetil. Po něm tvrz zdejší zaniká.