Jak jsme psali do novin

V posledním červnovém týdnu po srazu štěpánovských rodáků za mnou přišla sousedka s nápadem, že bychom mohli o té naší akci spolu napsat něco do Cesty Vysočinou. Odpověděl jsem jí, že jsem už něco hned druhý den v neděli napsal na svém webu a že jsem to teď očistil od osobních a rodinných pasáží, vytiskl s velkým řádkováním a že jí to předám, ať  si do toho dopíše, co uzná za vhodné, poděkuje všem, kteří si to zaslouží, a já to potom na počítači do svého textu doplním včetně našich společných podpisů a na flashce nebo e-mailem zašlu starostovi i s fotkami. 

Sousedka s připraveným textem obešla další tři sousedky a ty pak společně konstatovaly jako nějaká obecní redakční rada, že je to dobré, že se tam nic doplňovat nemusí. Ať se pod článek podepíši sám a předám ho starostovi. Jak řekly, tak jsem učinil.

 

A tak jsem v pátek 29.6. leštinskému starostovi odeslal e-mail tohoto znění:

 

Článek se hned v pátek 29.6.2018 objevil na obecních stránkách - viz zde, fotografie byly postupně zařazeny do Fotogalerie, ale v Cestě Vysočinou se stále nic neobjevovalo a zřejmě už ani neobjeví. Zato Havlíčkobrodský deník ve svém týdeníku Havlíčkobrodský týden zveřejnil v minulém 32. týdnu v rubrice U nás doma na Havlíčkobrodsku na straně 16 tři týdny po akci náš článek.

A tak se stalo, že po osmi letech bylo zase jednou uvedeno moje jméno v regionálním tisku na místě autora článku a fota. :-) -sv-