Setkání rodáků

V sobotu 23.6.2017 odpoledne uspořádal starosta Leštiny u Světlé Ing. Karel Krajíček v místní části Štěpánov slavnostní setkání rodáků, kteří se na 13. hodinu sešli na nově zrekonstruované štěpánovské návsi, aby se stali svědky slavnostního vysvěcení monumentálního dřevěného kříže, zrekonstruovaného stoletého zvonu, pamětní desky a znaku obce. 

O rekonstrukci návsi se postarali zaměstnanci obce, o zhotovení kříže a zvoničky Tomáš Hurych z Nezdína, srdce z červeného kamene zhotovil kameník z Dolních Prosíček, trnovou korunu s růží kovář z Vrbice, další řemeslníci rekonstruovali zvon, usadili kámen s pamětní deskou a leštinští a štěpánovští občané se postarali nejprve o úklid návsi a pak o občerstvení všech rodáků a příchozích občanů. 

Vše zahájila ve 13. hodin mše svatá v podání jeníkovského faráře J.Ziaťka, který po mši provedl i světící akt. Následoval v 13:50 projev starosty Krajíčka, původem ze Štěpánova, kterého krátce doplnil autor celého projektu Zvonička a kříž Tomáš Hurych. Ten následně vlastnoručně z vysokých štaflí zavěsil v 14:18 vysvěcený zvon na novou zvoničku a nový zvoník, můj synovec Tomáš Vrba, slavnostně zazvonil v 14:38 na zvon svého pradědy Jana Vrby, který ho v roce 1919 nechal zhotovit u leštinského kováře Matějky, jak je uvedeno na kování dubového závěsu zvonu. 

Vše probíhalo za slavnostních fanfár trubačů z Liščího vršku, které po zbytek odpoledne vystřídala kapela Nová Lesanka z Humpolce. Ta zahrála k tanci i poslechu. Všem příkladem šel sám pan starosta, který v 16:00 volnou zábavu zahájil, vystřídal při tanci partnerky bez ohledu na délku a barvu vlasů, věk a objem pasu. Prostě malý, velký, tlustý, tenký, různých forem podle norem.  

Kolik se nás na návsi sešlo, nešlo spočítat, vždyť jen Vrbů bylo víc jak Hujerů. Ty jsem spočítat dokázal až nyní u svého notebooku. Sourozence, kteří se všichni narodili v polovině 20. století v domě č.19 ve Štěpánově, jejich polovičky a děti a děti jejich dětí, to vše dohromady čítalo 20 kousků. Z devíti sourozenců nám chyběli dva bratři Jaroslav a Bohumil, kteří se srazu bohužel nedožili, a brácha Pepík z Týnce n.L., který nedorazil. Mnoho jeho kamarádů se po něm ptalo. Když říkám mnoho, tak tím myslím tři Mirky, dva Karly, Bédu, Jirku, Milana, Josefa, Jardu. Určitě se po něm mých sester ptaly i odrostlejší, do všech koutů světa provdané kamarádky, které jsem já po 45-ti letech a několika pivech jen těžko rozpoznával.   

Ze setkání jsem pořídil na tři desítky fotografií, z nich zveřejňuji jen ty nejdůležitější, a to kříž, zvoničku, pamětní desku, znak obce, nové oplocení křížku, celkové pohledy na náves a na setkání rodáků. O znaku obce se můžete něco dočíst na druhém listu zde. 

Akce probíhala až dlouho do noci, po důstojném začátku ve veselém pokračování a bujarém konci. Všichni dobří štěpánovští rodáci se dobře bavili a oslavovali. -sv-

Znak a zvon na stole čekají na vysvěcení, pamětní desku již odhalil vítr, rodáci povstali