Jaro na zahradě

Naší zahradu, a nejen jí, opanovalo jaro. Hemží se to tam na sluníčku různými božími tvory. Občas se tam ale objeví i moje maličkost. Po ránu, když slunce svými paprsky vyžene ze zahrady ranního šediváka, vypustím z chlívku našeho prasíka a triédrem sleduji poletující ptactvo. Mám zato, že jsem již zahlédl i samičku lejska, alespoň podle vyobrazení v atlasu ptáků to nemohl být nikdo jiný. Kosy, vrabčáky, hrdličky a strakapouda poznávám i bez triédru a atlasu, párek divokých kachen, který zalétává na rybník Návesák hned za plotem, také. Ty kachny jsou i dobře slyšet, a to jak za letu, tak i při přistání na hladinu rybníka.  

Na hladinu rybníka svítí sluníčko

a kolem stojí v hustém kruhu topoly,

které tam zasadil jeden hodný člověk,

jmenoval se .....

Dobře slyšet bývá i můj oblíbený Airbus A380 z Dubaje. V sobotu jsem ho kolem 14. hodiny zahlédl přímo nad naší chalupou. Nebe však bylo pokryto cáry mraků a tak jsem si jen vychutnával klesající let toho nebeského obra, který mezi těmi šedivými cáry směřoval ku Praze. Triédr ani fotoaparát jsem nepoužil. Včera už bylo nebe jak vymetené, ale on si zase letěl jinudy, až nad želivskou přehradou. Rozptyl dráhy má teda obrovský. Od Golčova Jeníkova až po Kralovice. To ale není žádný boží tvor. I když mě přímo fascinuje představa, že kdyby se jak ty divoké kachny rozhodl dosednout u nás na rybník, tak by svým 80-ti metrovým rozpětím zalehl celou tu naší "slavnou" obydlenou zatáčku. :-) Teď zrovna, když píši tento fejeton, si to letí nad Íránem ve výšce 11 km rychlostí 896 km/hod. a zda poletí nad naší chalupou, nejde odhadnout. Kéž by, nebe je zase jako šmolka.

Vraťme se však k těm božím tvorům. Největší z nich na zahradě je náš prasík. Teda ještě větší je pes Falco. Toho tam ale současně s prasíkem moc nepouštím. Prasík je totiž sviňka a Falco je pes a Falca velice zajímá, co to má prasík pod ocasem. Neustále sviňku pronásleduje a očuchává na intimních partiích. Ona svůj ocásek jak šňůrku od tang přitiskne na prcinu, celá zkoprní a čeká, co se bude dít. Co by se dělo? Nic! Falco je slušně vychovaný mladý pes. Očuchá a běží dál. 

I tak na ně ale dávám raději pozor nebo Falca na zahradu nepouštím a prasík ji má sám pro sebe. I dneska jsem ho na ní vypustil, ať se pořádně proběhne a trochu si toho sluníčka užije. Po čase jsem vyhlédl oknem na zahradu a prasík nikde! Tak se tam jdu podívat, jestli neleží na chodníčku u paty baráku, kde se rád vyhřívá. Nebyl tam! Kouknu do chlívka. Tam taky není! Tak se bezradně rozhlížím uprostřed zahrady, kde by tak asi mohl být. Koukl jsem i přes plot na náves, mrknul se i na náš dvorek, do uličky za plotem, ke studni. Nikde nebyl! Náš prasík se prostě vypařil, jak Karel Plíhal ve filmu Rok ďábla.