Fejetony
29.10.2018 10:41
Včera jsem sledoval přímý přenos z Vladislavského sálu, kde prezident republiky předával řády a vyznamenání 41 osobnostem ze všech možných oblastí života naší společnosti.
„Obraz naší společnosti je obrazem životních příběhů osobností, které tuto společnost vytvářejí a dotvářejí,“ řekl prezident...
—————
26.10.2018 10:16
Pátrání po životě mého dědy Jana Vrby, prvního prvorepublikového starosty naší rodné obce Štěpánov, jsem posledně zakončil v roce 1941 těmito slovy:
.... za rok 1941 je v hlavní účetní knize naposledy podpis starosty Jana Vrby pod vyúčtováním 21 tisíc korun. Co se dělo dál za války nelze z účetní...
—————
25.10.2018 00:25
Rozbolelo mě koleno. To není v pětašedesáti nic zvláštního. Zvláštní však bylo, že mě rozbolelo v nemocnici den po operaci v celkové anestézii. Řekl jsem si tehdy, to máš z toho neustálého ležení a sedění u počítače, za pár dní tě pustěji domů a tam to rozchodíš. Jenže to rozchodit nešlo a bylo to...
—————
23.10.2018 00:23
Po internetu koluje spousta životních mouder. Některým se zasměji, jiné ani nečtu, ale občas se s některými ztotožním. Bohužel většinu těch mouder ilustrují naivní až hloupé obrázky, které snižují jejich hodnotu. A tak jsem od jednoho z nich obrázek odstřihl, jako jsem ze svého života odstřihl ty,...
—————
20.10.2018 09:53
Naše nejmladší sestřička Jaroslava slaví dnes 60. narozeniny. Je z ní seniorka! Co seniorka, starobní důchodkyně! To je strašné pomyšlením, že našemu benjamínkovi bude 60!! Vyrážíme jí dnes do Kolína popřát ze všech koutů republiky: ze Štěpánova, Zboží, Havlíčkova Brodu, Prahy a z Týnce nad Labem....
—————
19.10.2018 00:19
Můj pes Falco je vítací typ. Vítá každého hosta u nás v chalupě nebo na dvoře radostným vyskakováním do výšky a snaží se ho přitom olýznout. Zato není ani trochu typ loučící. Nikoho ze světnice ani ze dvora či zahrady pustit nechce, štěká na něj, jak smyslů zbavený, či jak utržený ze řetězu, který...
—————
18.10.2018 00:18
Za ty tři roky, co poustevničím sám na chalupě, jsem přítomnosti něžného pohlaví tak trochu odvykl. Navštěvují mě zde sice moje dcery, sestry a švagrové, ale to je něco jiného. To jsou příbuzné, nejbližší zpřízněné duše. Tam žádné jiskření a laškování nepřipadá v úvahu. To v nemocnici...
—————
17.10.2018 00:17
Na operačním sále jsem druhou říjnovou neděli po obědě strávil asi 40 minut, z toho prý 32 minut v celkové anastézii. Tu mi přivodila mladší doktorka Gigalová, která mi stála za hlavou jak smrťák Pandrholovi. Ona se na mě však usmívala, představila se mi a hned mi na nos a pusu začala nasazovat tu...
—————
16.10.2018 02:25
Veselé historky z hospitalizace
Poprvé jsem se dostal do nemocnice již ve svých 6-ti letech. Spadl jsem tenkrát ze stromu a odneslo to předloktí levé ruky. Snad pět centimetrů za zápěstím na něm naskočila boule jak hrom. Přidržoval jsem si druhou rukou levačku u těla a utíkal...
—————
15.10.2018 00:15
Moje maminka byla krásná, ale prostá žena. Ve škole však dávala pozor, a tak si dobře zapamatovala antický příběh, ve kterém mořská bohyně Thetis ponořila svého narozeného syna Achilla do řeky Styx, aby se stal nezranitelným. Nad vodou tehdy zůstala jen jeho pata, za kterou ho Thetis držela, a ta...
—————
