Zaznělo na ZM

23.09.2017 00:23
Na posledním jednání Zastupitelstva města Ledeč nad Sázavou dne 18.9.2017 zazněl z úst zastupitelky RNDr. Yvetty Bartákové dotaz, komu patří Synagoga a zda je pravda, že se musí po určité době opravovat nátěr střešní krytiny na náklady města. Že když se církvím navrátil majetek, měly by se o něj taky starat. Starosta města a úřednice oddělení investic a majetku shodně odpověděli, že synagoga patří Židovské obci a město ji používá na základě nájemní smlouvy. 
V této odpovědi však chybělo, anebo jsem to nezaslechl, vysvětlení, že o opravy a údržbu Synagogy se stará majitel, tj. Židovská obec, které jako církevní organizaci na její žádost poskytuje stát z prostředků Ministerstva kultury na opravy Synagogy dotaci, za podmínky, že město přispívá částkou 20%. Tak se v období let 2004-2010 stalo pouze jednou, a to v roce 2005, kdy ZM schválilo 6.4.2005 toto usnesení:
 
2.2005/15ZM-s) Zastupitelstvo města Ledeč nad Sázavou ...... schvaluje v rámci městského programu regenerace v roce 2005 finanční podíl na obnově kulturní nemovité památky "Synagoga" čp. 252 v Ledči nad Sázavou rejstř.č. 6-5508 ve výši 16.000,- Kč, tj. 20,2 % nákladů.
Stejně ZM v období 2004-2010 postupovalo i v případě dalších kulturních památek, a to domů čp. 62, 72 a 76 na Husově náměstí (10 % podílem), kostela sv. Petra a Pavla (20%) a Thunovského letohrádku, u kterého, myslím, pouze vyjadřovalo podporu.
 
O plnění programu regenerace byla veřejnost souhrnně informována na titulní straně Ledečských novin č.11/2007 následovně:
 
Regenerace MPZ (městské památkové zóny)
Od roku 2004, kdy má Město Ledeč nad Sázavou zpracovaný program regenerace MPZ, se podařilo opravit následující historické památky:
• ledečský hrad (střechy a parkány)
• židovská synagoga (střecha)
• kostel sv. Petra a Pavla (výmalba interiérů a žaluzie na věži)
• Thunovský letohrádek (kompletní rekonstrukce v režii firmy WK Holding, s.r.o.)
• měšťanský pivovar čp. 62 (střecha a fasáda)
• barokní dům čp. 72 na Husově náměstí (fasáda)
• Socha Mistra Jana Husa (zapsána na seznam kulturních památek)
Na opravách historických domů se podílí vlastníci, stát či kraj a ve většině případů i město, které soukromým subjektům přispívalo 10%, církevním 20% a u ledečského hradu, kde je město 75% vlastníkem, se na opravách účastní do výše svého obchodního podílu. Celkem podíl města na regeneraci MPZ v letech 2004-2007 činí více jak 4 mil. korun.
Mimoto Město Ledeč nad Sázavou naplňuje program regenerace v systematickém provádění oprav technické infrastruktury,komunikací, veřejných prostranství a zeleně, kdy od roku 2004 do této oblasti v MPZ investovalo přes 11 mil. korun.
V souladu s programem regenerace MPZ byla vlastníky nemovitostí v těchto letech opravena též řada domů, které nejsou na seznamu kulturních památek a z nichž stojí za připomenutí tyto stavby:
• dům čp. 71 - Elektro spektrum na Husově náměstí
• přízemí a průčelí domu čp. 69 - Česká spořitelna
• bývalá mototechna čp. 205 v Koželské ulici
• fasády domů v Koželské ulici
• komplex domů a provozoven ATOSu v Mlýnské ulici
• vinárna Pod hradem na Heroldově nábřeží
• domy čp. 487 a 58 na Husově náměstí
• rozsáhlou přestavbu zahájili majitelé čp. 17 a 18
Bohužel na opravu staveb začleněných v MPZ, které nejsou na seznamu kulturních památek, stát ani město nepřispívá. Přesto řada vlastníků těchto domů k opravám přistoupila a centrum města za poslední roky i díky jim výrazně zkrásnělo.
Jak tomu bylo v následujících čtyřech letech doby temna, by šlo možná taky vyhledat, ale tou temnotou se mi tápat nechce.
 
Nutno ještě podotknout, že městský program regenerace přijatý někdy v roce 2003 je stále platný i pro současné ZM a že, když si výše uvedené informace dokáže na oficiálních městských stránkách vyhledat nějaký důchodce z Vysočiny, mohl by to zvládnout i kdekterý zastupitel, s tím rozdílem, že ten by se měl navíc tímto programem regenerace i řídit. Zrovna výše zmíněná socha Mistra Jana Husa by si to zasloužila. -sv-

—————

Zpět