Za Křemílkem

20.04.2018 00:22

Včerejší předem domluvené Rozloučení s Křemílkem alias Jindřichem Dušánkem jsem v 21:00 absolvoval v posteli. Ale ne sám, jak většinu nocí, nýbrž s noutbůkem a vzpomínkami. Na Křemílka, kutnohorskou průmyslovku, zájezd do Lednice a na Svatý kopeček, na hory, na svatbu u Jarky, na chmelové řádění, na čarodějnice. Marně jsem však vzpomínal na jednu básničku.

Na vánoční besídce roku 1971 v nějakém restauračním salónku v Hoře Kutné jsem si pro spolužáky připravil pásmo poesie. Ne té klasické, nebo budovatelské, ale recesistické z moji dílny. Vzpomněl jsem si včera v posteli jen na pár úvodních slok básničky pro premianty a slušňáky třídy bratry Vaňkovi, jejichž rodiče vlastnili hospodu v Petrovicích. I když, v té době vlastnili!?, spíš asi provozovali, že jo? 

Barmani
Barmani, barmani
s frakem i bez fraku
jezdíte do školy
v nádherným bouráku.
Žijete vesele,
hýříte, chlastáte,
máte furt neděle
a večer najleváte
každému hostovi
a každé .....
(dál to už neumím)
 
Další dvojici kamarádů (Joža a Jirka Š.) jsem připravil tuhle blbost:
 
Krokodýl
U rybníka Hejtmana seděl krokodýl,
pokukoval po ženskejch a dlouze, táhle vyl.
Pro koho vyl? Pro Anču! Kdepak asi je?
Jak do šesti nepříjde, tak se uvyje.
Anča je však v rákosí a není tam sama,
a tak si hrajou na vosy až skoro do rána!
U rybníka Hejtmana se uvyl krokodýl.
Tak ta se mi vybavila celá! :-)
 
Napsal jsem tenkrát určitě básničku i pro Křemílka. Ne a ne si na ni nyní vzpomenout. Mohlo tam být něco o Polkách ve Zruči, jak ho střelily gumičkou do oka, nebo něco úplně jinýho. 
 
Pamatuji si z ní jen jedno jediné, a to poslední, slovo:
 
Jindřichu
 
A pak tam taky zazněla jedna společná báseň pro všechny spolužáky:
 
Chobotnice
Stopoval jsem u Kolína, když v tom vod Nymburka,
přiřítí se chobotnice a je jí jenom půlka!
Svejma šesti chapadlama bije do asfaltky,
jedním vokem vypouleným vohlíží se zpátky.
Zeptám se jí, co tu hledá a pročpak není celá,
proč utekla druhé půlce a jestli ví, co dělá?
Každá slušná chobotnice žije přeci v móři,
pročpak ona, nezbednice, se po světě plouží,
pročpak šesti chapadlama bije do asfaltky
a proč okem vypouleným vohlíží se zpátky?
a víc taky nedám, no nedivte se, je to 47 let!
 
Tak mezi takovými "spolužáky" a "slušňáky" malý Jindřich vyrůstal! Tak není divu, že se na Gagarinovo výročí 12. dubna 2018 vydal hledat jiné obzory a možná i jiné světy. Jak napsal Míla Výborný ve své kondolenci:
 
Tak ať máš z té výše dobrý výhled !!!
a já dodávám:
 
Jindřichu
Stanislav Kule Vrba
19.04.2018 21:00
 
*********************************************************************
Vzkaz Křemílkovi
 
Zažili jsme spoustu srazů,
tys byl jejich stálice,
šedivý vous, slušné bříško,
holohlavá palice :-)
 
Měls vydržet co dva roky,
tolik zbývá do příště,
tam bychom tě přemluvili:
Neutíkej ze hřiště!
 
Ty ses ale rozhod po svém,
zhasnul si nám ve vlaku.
Tak nám tam všem teď nachystej,
NEBE PLNÉ ZÁZRAKŮ.
Souvisejicí článek:  Za Jindřichem Dušánkem
(virtuální loučení od 18-ti spolužáků)
 
Jak jsme reagovali
 
Přál bych si, aby se někdo z vás ozval, že tomu tak není.
Je to smutné, už jsme ozdobou všech pohřbů a podobných recepcí.
DOST mě to vzalo, že Křemílek už není mezi námi.
Zesnout měl minulý čtvrtek. Měli ho najít ve vlaku z Pardubic.
Je to opravdu smutná zpráva, moc si Křemílek důchodu neužil.
Do prdele! Docela mě to včera naštvalo.
Snad mu tam nahoře bude dobře.
Je první, ale tuto metu nikdo nechce vyhrát!!!!!
Doteď jsem si myslel, že jsme nesmrtelná třída.
Připojuji se k dlouhé řadě kondolencí, k tomu není již co dodat.
Je to strašný, už to zasáhlo do našich řad. Je mi to moc líto.
Nezapomeneme, protože nelze zapomenout.
Tak ať má z té výše dobrý výhled !!!
I nám z té planoucí svíce už mnoho nezbývá.
Já budu stále vzpomínat na Jindrovy vtípky.
... to fotil Jindra v Litoměřicích 2016, zájezd zahrádkářů.
Je to velmi smutné, těžko hledám slova. Souhlasím se Šmudlou ...
Do poslední chvíle jsem věřil, že se zpráva nepotvrdí.
M4a
 

 

—————

Zpět