Výdech a nádech

12.06.2018 20:04
 
Báseň o tom, 
jak jsem šel devátého září loňského roku z lesa s košíkem hub a s hypoglykémií polní cestou a horkým letním odpolednem k domovu 
 
Abych zhub
tak jdu z hub
pěšky
Hub je dost
koš je dost
těžký
Potím se
bojím se
kóma
Až dojdu 
tak pojdu
doma
 
Po cestě
necestě
pláňata
šťavnatá
rostou
Zázrakem
pod mrakem
záchranu
dostanu 
prostou
 
Hned druhý den desátého září loňského roku tomu však po zkušenostech z dne předchozího už bylo úplně, ale úplně jinak
 
Abych zhub
tak jdu z hub
domů
Pískám si
zpívám si
k tomu
V koši nic
zhola nic
prázdno
Tedy nuž
dám tam nůž
na dno
 
Lepší nůž
nežli muž
s maličkou
kudličkou
Neřád!
Co ti jí
potají
jak vrazi
zarazí
do zad
 
 
A jaké že mravokárné ponaučení nám z toho téměř po roce dnes třináctého června 2018 vyplývá?
 
Lepší nůž 
v košíku
než kudla 
v zádech
Nedej se
neboj se
Výdech a
nádech
Výdech a
nádech
 
Jo, a to ponaučení: 
 
Když odcházíte, pozor na záda, nemáte je krytá. 
Toť rada a zrada od hada slizského krutá.
-sv-

—————

Zpět