Výdech a nádech
12.06.2018 20:04
Báseň o tom,
jak jsem šel devátého září loňského roku z lesa s košíkem hub a s hypoglykémií polní cestou a horkým letním odpolednem k domovu
Abych zhubtak jdu z hubpěškyHub je dostkoš je dosttěžkýPotím sebojím sekómaAž dojdutak pojdudomaPo cestěnecestěpláňatašťavnatárostouZázrakempod mrakemzáchranudostanuprostou
Hned druhý den desátého září loňského roku tomu však po zkušenostech z dne předchozího už bylo úplně, ale úplně jinak
Abych zhubtak jdu z hubdomůPískám sizpívám sik tomuV koši niczhola nicprázdnoTedy nuždám tam nůžna dnoLepší nůžnežli mužs maličkoukudličkouNeřád!Co ti jípotajíjak vrazizarazído zad
A jaké že mravokárné ponaučení nám z toho téměř po roce dnes třináctého června 2018 vyplývá?
Lepší nůžv košíkunež kudlav zádechNedej seneboj seVýdech anádechVýdech anádech
Jo, a to ponaučení:
Když odcházíte, pozor na záda, nemáte je krytá.Toť rada a zrada od hada slizského krutá.
-sv-
—————