Víkend s králíkem

Zvířata mám rád, jak v přírodě, tak i na talíři. Minulý víkend jsem se s láskou věnoval třem králíkům a jednomu psu. Párek ušáků mám v králíkárně, ty celou zimu izolovaně krmím a počítám zjara, že je použiji k dalšímu chovu, pokud tedy vydrží. Oni i já. Toho třetího jsem měl od podzimu na mrazáku a s tím jsem nyní strávil celý víkend. Nejprve s jeho rozmražením, přípravou, porcováním, prošpikováním, pečením a pak taky s konzumací.

Můj pes Falco má taky rád zvířátka. Asistuje při jejich krmení, doráží na ně, ale hlavně mi pomáhá s tou jejich konzumací. Z pečeného králíka na něho tentokrát zbyla jen hlava a všechny kosti. I když králík mívá kosti dosti tvrdé, Falco je považuje nejen za pochoutku, ale i za hračku. Bafne je mezi tlapy a křup, křup, jen se olizuje. 

Nejprve očuchával v sobotu dopoledne troubu (tím nemyslím mě, ale sporák), co se to tam asi peče, pak se v poledne při obědě ometal neustále kolem stolu, nahlížel mi do talíře i pod stůl, zda na něho něco zbyde. A zbylo, a to nejen na něho, ale i na neděli. S domácím králíkem na špeku a jalovci se špenátem, bramborovým knedlíkem a třetinkou červeného vína byla příjemná zábava během víkendových obědů i večeří. S Falcem jsme to zvládli celkem v pohodě. S nádobím to bude horší, to zbyde zase jen na mě! :-) -sv-