Schody na Šeptouchov

Na staré ledečské pohlednici je zachyceno schodiště stoupající z nábřeží od řeky severozápadní strání až pod vrchol Šeptouchovských skal. Naši předkové věděli, že v těchto skálách se skrývá velký turistický potenciál, a proto o skály a celý lesopark na Šeptouchově pečovali, udržovali nejen toto schodiště a skalní vyhlídku, ale i cestičky po Šeptouchově. Na starosti to měl správce lesoparku, kterého zaměstnávalo město.

Velký turistický potenciál mají i jeskyně ledečského krasu. Rozhlehlá jeskyně na Hůrce byla v 30. letech minulého století též přástupná veřejnosti. Jeskyně pod Šeptouchovem je sice přístupná také, ale ne veřejnosti. Jeskyni u hradu navštěvují hašišáci a tu na Americe pouze lovci kešek (cache). Není to škoda?

Proto jsme před 10-ti lety při sanaci skalních masivů v Perle Posázaví se zabývali myšlenkou obě jeskyně otevřít. Jeskyni pod Šeptouchovem zařadit do okružní turistické trasy po Šeptouchově. Schodiště z pohlednice obnovit, to stávající z druhé strany opravit, přístup k jeskyni zkulturnit, vedle něho vzhůru po skále umožnit výstup po řetězové trase a ze dna jeskyně od jezírka prorazit východ z jeskyně směrem k řece. To však narazilo na protesty zelených aktivistů a tak se nám podařilo "pouze" v rámci sanace skal opravit část schodiště z Tyršova nábřeží vzhůru do stráně, dále pak altánek a také lavičku na vyhlídce. Altánek se nyní dočkal další razantní opravy, lavička na vyhlídce demontáže a jeskyně pod Šeptouchovem a na Hůrce spí dále jak rytíři pod Blaníkem. Potenciál - nepotenciál. Škoda - neškoda.

To rozum nebere!? -sv-