Ředitel ČIŽP Erik Geuss na ČRo2

Jak na objednávku z Ledče nad Sázavou zazněl dnes ráno po osmé hodině na českém rozhlasu Dvojka rozhovor s ředitelem ČIŽP o černých skládkách, který pro vás odposlechl a zaznamenal. -sv- 

Celý rohovor si můžet vyhledat a v klidu poslechnout sami zde. 

M=Moderátor: Pozvali jsme Vás, pane řediteli, proto, že se objevily informace o černých skládkách. Olomoucká pobočka Vašeho úřadu informovala média o stále častějších případech už dávno uzavřených skládek, které by asi měly být zrekultivovány, na které ovšem nejen občané, ale i obce nadále vyvážejí odpad. Jen v Olomouckém kraji se to týká 14-ti obcí. Máte přehled, jestli tahle praxe bují i v jiných krajích?

G=Geuss: Já bych rád byl optimistou a věřil, že ne, nicméně ty motivy, proč se na skládky, nebo obecně na místa, kam se nemá dávat odpad, proč se na ně stále odpad vrší, tak ty důvody jsou asi ryze finanční, to znamená, když bych se měl toho legálně zbavit, tak za to vždycky musím dát nějaké peníze, když to vyvezu takto někam, tak za to samozřejmě ušetřím.

M: Pojďme se chvilku bavit, jaký je legislativní rámec nakládání s odpady. Když už je skládka uzavřená, co by mělo podle zákona následovat? Kdo je za tu rekultivaci a případné zajištění zodpovědný?

G: Já bych rád posluchačům přiblížil, že ta oblast je u nás taková velice specifická, protože my jsme do roku 1989 neměli vůbec žádnou legislativu na nakládání s odpady, to znamená, že my jsme tady zdědili nějakých 2000 míst, kde se prostě skládkovalo lecos a nemělo to prakticky žádné předpisy.   V roce 92 vstoupil v platnost první vlastně polistopadový zákon o odpadech, který už ty skládky, řekněme ty nejvíce špatné, už eliminoval, a těm méně špatným dal nějaké pravidla, nicméně v těch pravidlech nenajdete nic o tom, že by třeba měli rekultivovat. To přinesl až zákon z roku 97. To byla taková velká změna legislativy o odpadech a tam již byla vlastně možnost dát rekultivaci jako podmínku, nicméně dávaly se na krátkou dobu a byl tam monitoring. A vlastně tato legislativa se zdokonalila až celých 12 let po listopadu 89. Od roku 2002 tu máme zákon, který jednoznačně prostě rozděluje to skládkování na fázi skládkování, pak povinná rekultivace, na kterou ty skládkaři musí mít uloženy zvlášť peníze vinkulované, a na konci pak musí 30 let po uzavření skládky monitorovat. Takže já bych řekl, že problémy, o kterých hovoříme, se netýkají těch skládek, které mají povolení po roce 2002, ale bohužel jsou to ty stovky skládek, které jsme tak ňák zdědily, které přešly a které nejsou úplně uchopitelné, protože nám chybí třeba původci.

M: Pokud někdo z posluchačů ví o takové skládce, kterou nikdo nerekultivoval, ale naopak je načerno používána, jaký je správný postup?

G: Tak rozhodně to oznámit, protože skutečně by občanům nemělo být jedno, co se děje za jejich domem a někdy se u těch skládek díváme na obrovská množství odpadů, to znamená, musí tam jezdit větší množství náklaďáků a podobně. Takže rozhodně obrátit se na starostu, případně na ORP, případně na nás na ČIŽP a rozhodně to budeme řešit.

M: To je pohled občana. A teď pohled toho, kdo takhle načerno skládkuje. Co mu hrozí, když Vy zjistíte, že se tohle děje?

G: Tak takových případů máme bohužel ročně stovky a netýká se to jen těch bývalých skládek, ale obecně ukládání odpadů na místa, kam se ukládat odpad nesmí a tam hrozí pokuta, pokud je to právnická osoba, až 50 miliónů korun. Takže ty pokuty mají vysokou tu maximální výši a samozřejmě se vychází případ od případu.

M: Dávejte si dobrý pozor, kam odkládáte svůj odpad, ať už jste občané, podnikatelé, nebo představitelé obcí.  To je dnešní zpráva od ředitele ČIŽP Erika Geusse.