Přehnaná barevnost

Charakteristickým znakem působení minulé vládnoucí koalice na ledečské radnici byla bezpochyby pětibarevná duha s převládajícím oranžovým nádechem. Vyklenula se ve svém oblouku nad dobou temna a zanechala po sobě bohužel nesmazatelný otisk nejen v zastupitelské demokracii, ale také na fasádách školních budov jak barevný trilobit na zkamenělinách.   

Výrazně barevné fasády budov mateřských škol na Pláckách a na Stínadlech lze „omluvit“ snahou po vyvolání veselosti a barevnosti dětského vnímání. Obě budovy nebo lépe areály jsou naštěstí částečně ukryté ve školních zahradách a ve svahu, takže jejich cirkusový vzhled na kolemjdoucí nepůsobí až tolik rušivě.

To však nelze říci o fasádě „nové“ školy v Nádražní ulici, která svoji monumentálnosti nyní navíc zvýrazněnou kontrastní barevností bije kolemjdoucí i kolemjedoucí přímo do očí. Kontrastní hlavně při srovnání s mnohem decentnější fasádou naproti stojící „staré“ školy v ulici Komenského rekonstruované v letech 2002 – 2003 za urbanisty Urbana.

Nejen svoji přehnanou barevností, ale také dvojnásobnou tepelnou izolací vstoupí zřejmě rekonstrukce školní budovy v ulici Nádražní do dějin. Budova „nové“ školy postavená v letech 1967-1968 jako klasická zděná stavba s obvodovým zdivem tloušťky 37,5 cm, byla totiž v roce 1996 na základě projektu a výpočtů ledečské firmy INEPOS zateplena polystyrenovými deskami tl. 5 cm a opatřena speciální stěrkovou omítkou a finálním nátěrem ve dvou barevných odstínech.  Dodavatel PSJ Jihlava si k tomu vzal na pomoc ještě další jihlavskou firmu VMT. Náklady na zateplení tehdy dosáhly 2.170.000,- Kč. Následovat mělo příští rok doplnění oken o další izolační skla za cca 750 tisíc korun, k čemuž zřejmě už nedošlo. Informace o průběhu této akce lze nalézt v Ledečských novinách číslo 8/1996 včetně přiložené naskenované fotografie.

Na takto již jednou zateplenou obálku „nové“ školy byla nyní položena další vrstva polystyrenu a na ní další stěrková omítka. Tím vznikl neobvyklý přezateplený hamburger složený ze tří omítek a dvou polystyrénů. Navrch místo kečupu byl nanesen další nátěr tentokrát však již ve více odstínech. Co odstínech, ve více pastelových barvách žluté, šedé, růžové. Je pochopitelné, že různí lidé mají různý vkus, ale je také proto pochopitelné, že veřejné budovy bývají spíše monotónní, aby za čas, až se vkus lidský změní, nepůsobily nevkusně, ale stále decentně.

Při současných úpravách, jejichž přínos spočívá hlavně ve výměně oken a v rekonstrukci kuchyně a tělocvičny, se navíc opomnělo, pokud se nemýlím, na uzavření (zasklení) spojovacího krčku z jižní strany areálu, o které teplomilné učitelky v minulých letech usilovaly. Tak snad zas někdy příště.

Nepřehlédnutelnou památkou na dobu temna budou pro Perlu Posázaví kromě zpackané cyklostezky a potají zavezeného Rašovce i strakaté fasády školních budov.  

Až za dalších 20 let zase někdo přijde s nápadem zateplit budovu „nové“ školy za přispění dotace nedejbůh z Islámské unie, bude k tomu mít už opravdu pádný důvod. Přehnanou barevnost fasády.    -sv-