Pozdvižení na vsi

Že mi občas uteče ze dvorka pes Falco, na to už si moji sousedé zvykli. Občas mi ho přivedou i zpět. Je totiž velice přátelský a hned za každým utíká. Že mi utekla žena, vědí také. S tou to bylo podobně. Ale, že by mi uteklo prase, které mě prý poslouchá více, než ti dva, to ještě nezažili. Kromě jeho dvou krátkých průzkumnických procházek po návsi, ty jsem ale okamžitě a nepozorovaně zpacifikoval. 

Proto, když letos první květnový čtvrtek odpoledne si to Štěpánovem po krajské komunikaci II/346 štrádilo malé černé prase, jak ve slavné scéně ze Slavností sněženek, byla celá vesnice vzhůru nohama.

„Slávkovi uteklo prase," znělo ze všech stran. Prasynovec Martin ho potkal cestou ze školy a hned to hlásil svoji babičce, mé sestře. Ta mi volala, že prase proběhlo Štěpánovem a míří si to k Leštině a malí kluci ho nemůžou dohonit ani na kole. Po něm se od vlaku přiřítil s očima navrch hlavy synovec Milan: „Strejdovi asi uteklo prase, potkal jsem ho napůl cesty z Leštiny, bylo ňáký hubený," za chvíli volal starosta z Leštiny: „Má Slávek doma prase? Jedno takový nám běhá po silnici k Leštině, aby ho někdo nesrazil."

Šel jsem se pro klid duše podívat do chlívka na zahradu a náš vypasný prasík si tam spokojeně oddychoval vedle vymeteného koryta. To jsem si oddychl a se mnou celá ves.

A čí že to prase vlastně bylo? Jednoho nového souseda, taky původem Ledečáka. Nevím ani, jestli se mu vrátilo a jestli si už pro něj vybral nějaké příhodné jméno. Pokud má taky svini, dokázal bych mu dobře poradit. Pár jich znám. :-) Co třeba .....?   -sv-