Pošta došla

V Perle Posázaví žijí nedaleko od sebe moje dvě bývalé tchýně. Dělí je od sebe asi tak 100 metrů vzdálenostních, 4 patra výšková a 23 let tchýniných. Navzájem se však neznají. Jejich jména, příjmení, adresy i osudy se zcela liší. Jejich dcery také, i když ... No, to tady nebudeme radši řešit. :-)

Té starší extchýni, 89-ti leté, měla Česká pošta doručit na adresu trvalého bydliště obyčejný dopis. Doručovatelka ho tedy mohla jednoduše hodit do schránky na plotě jejího bývalého rodinného domku v obci, kde má stále trvalé bydliště. Tím by svoje poštovní poslání naplnila. 

Ale protože na obecní poště nyní úřaduje tchýnina příbuzná, vstoupil do doručování faktor lidský: mladá paní pošťačka (z důvodů, které taky radši nebudeme pitvat) se zřejmě rozhodla dopis nechat doručit do Perly Posázaví, kde nyní moje extchýně 89 přebývá. Adresu však možná ona, možná další, tentokrát už perleťová doručovatelka popletla tak, že byl doručen extchýni číslo dva nebo přesněji podle věku č.66. 

A tak se stalo, že se extchýni č.66 tento týden ve schránce objevil cizí dopis, se kterým si chudinka nevěděla rady. Proto se obrátila o radu na svoji vnučku Štěpánku a ta záhadu záhad lehce rozluštila. Má totiž po svém otci taky IQ foxteriéra! :-) 

Poštovní zásilka z ČSOB tak konečně do správných rukou doručena byla.

Novodobé poštovní pohádky s detektivní zápletkou by tím mohl být konec.

Ale vy se zajisté ptáte, co extchýně č.89 a č.66 spojovalo, že došlo k jejich záměně? Bylo to krátké a běžné příjmení exzetě. Oba sídlištní byty ho totiž mají v přechýlené podobě uvedeno na poštovní schránce. 

A tak jsem svým bývalým tchýním, ač nevědomky, zase jednou posloužil. Č.66 jsem zbavil starostí, co s cizím dopisem, a č.89 zajistil doručení zásilky. Neučinil jsem tak přímo, ale prostřednictvím předsedající Štěpánky, jak se to často děje i v poslanecké sněmovně. 

Co bych pro bývalé tchýně neudělal, že jo? Přes ty vzdálenostní, výškové a věkové rozdíly, to jsou totiž obě pěkná čísla! :-)  -sv-