Pocta Hladíkovi

Usínám a chtěl bych se vrátit
o nějakej ten rok zpátky,
bejt zase malým klukem,
kterej si rád hraje a který je s tebou.

Zdá se mi, je to moc let,
já byl kluk, kterej chtěl
znáti svět, s tebou jsem si hrál.

Vrátím se a chtěl bych rád
být s tebou, zavzpomínat,
mám tu teď ale zprávu zlou.

Suchá hlína tady,
bez kvítí, bez vody,
já na ni poklekám,
vzpomínkou pocta se vzdává.

Loučím se a něco však
tam zůstalo z těch našich dnů,
já teď vím, věrný zůstanu.

Nemohu spát, probouzím se
a zase se nemohu ubránit myšlence,
vrátit se o nějakej ten rok zpátky,
bejt zase malým klukem,
kterej si rád hraje, který je s tebou.

Nádherná píseň Sluneční hrob v podání skupiny Blue Effect bude pro mě osobně navždy spojena se jménem kytaristy, skladatele a legendárního kouzelníka na struny elektrofonické kytary, jejíž jedinečné zvuky píseň zahajují, doprovázejí a symbolizují. Poslouchal jsem je do nekonečna v roce jejího vzniku 1968, radoval se v roce 1999 z jejího uvedení ve filmu Pelíšky a naživo jsem si ji pak vychutnal až po letech na koncertě Blue Effectu v roce 2012 v Hradci Králové v kongresovém centru ALDIS, kde jsem na ní tancoval hodinu po půlnoci společně s davem stejných šílenců napříč všemi generacemi, kde jsem já, jeho vrstevník, reprezentoval tu nejstarší a pak se nočním Hradcem vracel pěšky sám na hotel a broukal si: 

Vrátím se_a chtěl bych rád_být s tebou,_zavzpomínat,_mám tu teď_ale zprávu zlou. 

Radim Hladík zemřel včera ve věku 69 let, devět dní před svými 70-tinami. 

Čekal na transplantaci plic a nedočkal se.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Kdykoli ta píseň zazní, budu před sebou vidět toho subtilního, usmívajícího se instrumentalistu, jak kouzlí na struny. -sv-

Vzpomínkou pocta se vzdává.

Čest jeho kytaře.

Zajímavé rozhovory a videa s Radimem Hladíkem na ČRo2 lze nalézt zde.