O popírání historie
13.01.2018 00:13
Když se v sobotu 14. dubna 2007 odhalovala v Perle Posázaví na budově Husova sboru pamětní deska Konfederace politických vězňů s doplňkovým textem:
"TATO PŘIPOMÍNKA OBDOBÍ PLNÉHO UTRPENÍ, ODMÍTNUTÁ ZASTUPITELI MĚSTA LEDEČ N/SÁZ. V ÚNORU 2007, NAŠLA DÍKY CČSH MÍSTO ZDE",
stalo se tak, bez účasti tehdejších představitelů města. Nebyl to tenkrát z jejich strany žádný truc, jednoduše nebyli pozváni. Havlíčkobrodský deník následující den o tom napsal toto:
Slavnostní, ale i trochu dusná atmosféra byla dopoledne v Ledči nad Sázavou. První muž místní radnice na akci chyběl. „Starostu jsme nepozvali," prozradil člen Konfederace politických vězňů (KPV) Miloslav Růžička.„Pozvání od Konfederace politických vězňů na odhalení pamětní desky bych jako starosta přijal," tvrdil starosta Ledče nad Sázavou Stanislav Vrba. „Umístění památníku ale není vhodné. Měla by být na budově současné polikliniky."Právě ta za minulého režimu sloužila jako místo, kde političtí vězni prožili nejednu krutou chvilku. Proto si někteří obyvatelé Ledče myslí, že by lépe posloužila celé vzpomínkové akci.
S odstupem 10-ti let jsem se k této akci dostatečně vyjádřil loni na tomto webu zde.
Proč se nyní k tomu ještě vracím? Když jsem si před týdnem pročítal rigorózní práci Počátky komunistické represe na Havlíčkobrodsku, objevil jsem tam potvrzení mého názoru, že v 50. letech o trestech nerozhodovali soudci, ale komunističtí tajemníci:
V naprosté většině politických procesů nerozhodovaly o výši trestů soudy, ale zvlášť k tomu určené politické orgány. V letech 1949 - 1951 to byly tzv. bezpečnostní komise komunistické strany. Komise byly hierarchizovány. Nejvýše stála bezpečnostní komise ÚV KSČ, jejímiž členy byli ministři národní bezpečnosti a spravedlnosti, velitel Státní bezpečnosti, náměstek ministra národní obrany a vedoucí bezpečnostního oddělení a evidenčního odboru ÚV KSČ.Na úrovni krajů pracovaly tzv. "bezpečnostní pětky", které rozhodovaly o procesech krajského významu. Tvořili je krajští velitelé Veřejné a Státní bezpečnosti, krajský politický tajemník KSČ, bezpečnostní referent krajského národního výboru a krajský bezpečnostní tajemník KSČ.O méně významných procesech a procesech s "kulaky" rozhodovaly okresní komise, tzv. "bezpečnostní trojky", složené z okresního tajemníka KSČ, velitele Státní bezpečnosti a bezpečnostního referenta okresního národního výboru.Komise návrhy schvalovaly, případně upravovaly podle potřeby a jimi schválené "rozsudky" byly "závazné nejen pro prokurátory, ale i pro soudce. A to i v případech, kdy s nimi soudci či prokurátoři nesouhlasili".Zdroj: K.Kaplan, P.Paleček, Komunistický režim a politické procesy v Československu, Brno 2001, str. 171
Tím nechci nijak ospravedlňovat tehdejší soudce, kteří se propůjčili k vynášení nespravedlivých a tendenčních rozsudků a byli poplatni režimu. Něco o té tendenčnosti vím z vlastní zkušenosti. Ale nepravosti v 50. letech se neděly jen v budově dnešní radnice, ale nejprve se "upekly" v budově ONV (dnešní poliklinika). Nikdo z nás v roce 2007 nepopíral, že k tomu docházelo, jen jsme nesouhlasili s umístěním pamětní desky na budovu radnice, která byla v minulosti vedle soudu také lékárnou, úřadem, sídlem tereziánského řádu, knihovnou a školou.
Proto nyní po 11 letech odpovídám autorovi článku Bude se v Ledči n.S. popírat historie? publikovaném v dubnu 2007 v Cestě Vysočiny takto:
"Nebude, ale nejprve je třeba tu historii znát!" -sv-
—————
