Kouzlo bílé soboty

Tento týden jsme se již věnovali šedivému úterý, škaredé středě, tak trochu i zelenému čtvrtku, velkému pátku a na řadě je tedy nyní bílá sobota. Ale pokud očekáváte téma novozákonní, tak vás, ač nerad, zklamu. Nebudu se dál montovat do řemesla křesťanům či etymologům a vrátím se na svoji parketu oddávajícího ke Kuriozním svatbám. 

Bílou sobotou jsem totiž po sedm let mohl, kromě měsíce května, nazývat skoro každou druhou, neboť to byl nejfrekventovanější oddávací den, kdy přede mne předstupovaly nevěsty v bílém, jak na běžícím pásu. Pouze výjmečně volily totiž šat jiné barvy. U většiny z nich jsem vždy v duchu litoval, že bylo kdysi hloupě zrušeno v Perle Posázaví právo první noci, někdy jsem si to dovolil říct i veřejně a u některých bylo již viditelné litovat pozdě. :-)

Kuriozní svatba IX

Takovou výjimkou v barvě šatu byla bezpochyby Kuriozní svatba No IX, která se odehrála na skautské základně na Vápence v Horkách u Zdeslavic či Kozlova? Vyberte si, jak je libo. Zde nevěsta Bára vyřkla svoje ANO v bleděmodrém šatu s krajzlíky a kloboučku westernového ražení a ženich Pavel ji sekundoval ve fraku a černém cilindru. Snoubence k obřadu doprovázela bujará parta kamarádů a kamarádek vedená kapelou Měkoň band za zpěvu Petry Ochové. 

Když jsem už přistoupil na toto místo a aranžmá svatebního obřadu, musel jsem k tomu přizpůsobit nejen projev, ale i oděv. Před snoubence jsem proto předstoupil v džínovém kompletu, mírně ošoupaném, na kterém se dobře vyjímala trikolóra se státním znakem a můj počínající starostenský majestát v oblasti pasu. Ve svém projevu jsem pak nezapomněl oběma snoubencům připomenout, že skautská základna je místem, kde se jejich láska zrodila a ženichovi k tomu navíc, že jsem ho před časem jako "právník" z lidu rozváděl a nyní ho jako starosta města žením. To jsem ale ještě tenkrát ani náhodou nedosahoval IQ foxteriéra. :-) S většinou svatebčanů na Vápence jsem si tykal a tykám dodnes, tak jsem mezi nimi i nějaký čas po obřadu rád pobyl, něco i vypil a kdo řídil zpátky na radnici starostenskou Toyotu, si už nevzpomínám (raději). Nechci totiž kontrolnímu výboru dávat další záminku k hledání pachových stop v Toyotě a cesťákách. 

Někde, zřejmě na oficiálních stránkách města, jsem o tom před cca 10-ti lety cosi napsal, předpokládám, že jsem článek doplnil i fotografií, ale bohužel, nějaký kulturní barbar za doby temna tyto stránky zrušil, tak mi budete muset věřit, že se tak opravdu jednu sobotu léta páně tehdy a tehdy stalo.  -sv- 

A když věřit nebudete, tak se prd děje. :-)