Jak je tomu s tou blbostí

O setkání Vaňka s Blbostí

Vaňka s blbostí v naší historii spojovali různí autoři. Snad nejčastěji a nejvýstižněji Jaroslav Hašek ve svém díle Osudy dobrého vojáka Švejka. No posuďte sami:

Když se Vaněk vrátil, usmíval se pohrdlivě.

„Je to kus vola," řekl k Švejkovi, „tady u naší maršky máme ale exempláře. Byl taky u bešprechungu, a když se rozcházeli, tak nařídil pan obrlajtnant, aby všichni zugskomandanti udělali kvervisitu a aby byli přísní. A teď se mne přijde zeptat, jestli má dát uvázat Žlábka, poněvadž ten si vypucoval kvér petrolejem."

Vaněk se rozčílil.

„Na takovou blbost se mne ptá, když ví, že se jede do pole. Však si to pan obrlajtnant včera dobře rozmyslil s tím uvázáním svého pucfleka. Taky jsem ale tomu mláděti řek, aby si dobře rozmyslil dělat z manšaftu zvířata."

„Když už mluvíte o tom pucflekovi,“ řekl Švejk, „nevíte snad, jestli jste už nějakého sehnal pro pana obrlajtnanta?"

„Mějte fištron," odpověděl Vaněk, „na všechno je dost času, ostatně já myslím, že si pan obrlajtnant na Balouna zvykne, tu a tam mu něco ještě sežere a pak ho to taky pustí, až budem v poli. Tam často nebudou mít co žrát oba. Když řeknu, že Baloun zůstane, tak se nedá nic dělat. To je moje starost a do toho nemá pan obrlajtnant co mluvit. Jen žádný spěch."

Vaněk lehl si opět na svou postel a řekl: „Švejku, vypravujte mně nějakou anekdotu z vojenského života."

„To by šlo," odpověděl Švejk, „ale bojím se, že zas bude někdo na nás zvonit."

„Tak to vypněte, Švejku, odšroubujte vedení nebo sejměte sluchátko."

V díle Jaroslava Haška je blbosti plno, ale úsměvné blbosti, ne infekční. A ta ani toho účetního šikovatele Vaňka nenakazila. Bral proti ní totiž pravidelně účinné užívání. Na jednání zastupitelstva se proto při jeho přítomnosti bude do kávy přidávat rum.  -sv-