Fejeton ze dna budoucího jezera

Hledal jsem dneska ve své knihovně jednu monografii Jakuba Schikanedera a narazil přitom na útlou knížku veršů Petra Skarlanta z roku 1973, kterou jsem si někdy v té době za 8,- Kčs zakoupil a zřejmě ani nedočetl. Vydalo ji v témže roce nakladatelství Melantrich nákladem 1500 výtisků. Jmenovala se podle své ústřední básně Kdo jde po dně budoucího jezera a já ji tenkrát ve svých 20-ti letech nepochopil a odložil. No, když už jsem měl tu knížku v rukou, tak jsem si ty verše dnes odpoledne nalistoval a báseň dočetl až do konce. Pochopil jsem. Krajinu Skarlantova dětství tenkrát (o 5 let později) zatopili (zřejmě údolí za Velešínem Římovskou přehradou), tak jako chtěli a možná ještě pořád chtějí zatopit tu moji, kam chodím na houby a pro jmelí!

Jako by tomuto kraji nestačila zatopená Zahrádka s vodní nádrží Švihov na řece Želivce! Zásady územního rozvoje kraje (ZUR) tvrdí, že nestačí! Že kapacita zdrojů pitné vody pro Vysočinu se musí posílit, když Švihov napájí vodou z Vysočiny hlavně Prahu. A tak Kraj Vysočina uvažuje o vybudování dalších 8 vodních nádrží, mezi nimi i té, která by měla vzniknout na řece Sázavce v údolí mezi Štěpánovem a Habry, což je cca 25 km severovýchodně od Švihova (Želivky). Svoji rozlohou 236 ha by měla být druhá největší z těch osmi a o pár hektarů by trumfla tu Římovskou a dokonce i nedalekou Sečskou nádrž. Mají pro ni už název: Vodní nádrž Štěpánov.

Tento záměr Kraje Vysočina a Povodí Dolní Vltavy je starý více jak 6 let. Původně měla víska Štěpánov v podstatě zmizet pod hladinou nové vodní nádrže i s 30-ti domy a 60-ti obyvateli!  Zásluhou tehdejšího leštinského starosty Jaromíra Vadinského však došlo (zatím jen na papíře) k posunu hráze proti proudu řeky Sázavky až za hranice osady Štěpánov, jak je znázorněno na přiloženém snímku z archívu Česká televize a na kopii situační mapy z ZUR. Česká televize v roce 2010 natáčela u nás na toto téma  reportáž, kterou zatím marně v archívu ČT hledám. Problematice vodní nádrže Štěpánov se též věnoval Havlíčkobrodský deník v roce 2011 a 2015 a také MF Dnes.

Obec Leštinu u Světlé, pod kterou osada Štěpánov spadá, vůbec záměry Kraje Vysočina ohrožují ze všech stran. Z východu to je vodní nádrž Štěpánov a ze západu vysokorychlostní trať, která má profrčet ze Středočeského kraje přes Chraňbož, Dobrnice, Vrbici směrem na Novou Ves u Světlé (na mapce je při levém okraji označena úzkou přerušovanou šedobílou čarou). Kolem této trasy je vyhlášeno ochranné pásmo 600 m a pro něj platí stavební úzávěra, takže rozvoj obce a jeho osad by tím byl velice ohrožen. Na jižní straně pak vede už 50 let trasa rozvodu velmi vysokého napětí a prostředkem obce probíhá stávající železniční trať, která má být dle ZUR modernizována. Starosta Jaromír tehdy prohlásil: "Tak nás teď můžete rovnou zahrnout a zaplavit!" Naštěstí nyní dochází k aktualizaci Politiky územního rozvoje a vysokorychlostní trať z Prahy na Brno je nyní plánována směrem na Benešov.  

Vtipně se k tomu taky vyjádřil můj známý, bývalý redaktor podnikového časopisu Kovofiniš a později středoškolský učitel František Nápravník: "Stando, oni mi chtějí na mé zahradě ve Vrbici postavit nějaký pylóón! K čemu mi tam asi bude? Snad jen k tomu, abych si o něj mohl opřít kolo!" :-)

Ledeč nad Sázavou leží v mnohem hlubším údolí a na pořádnější a vydatnější řece, než je Sázavka. Její vydatnost si dobře pamatuji z povodní v letech 2002 - 2006. Vždycky, když sjíždím dolů od Hněvkovic, tak si říkám: "Tady by byla krásná přehrada!" Mohla by se jmenovat Pomsta Zahrádeckých. :-)

Modleme se tedy, aby si toho zpracovatelé rozvojových plánů Kraje Vysočina taky nevšimli.To by všechna mulčovací kůra přišla vniveč! Ale žádné povodně by už Ledeč neohrožovaly.

 I když Vrbovi a Vrbce by to dnes už mohlo být jedno :-) -sv-