Fejeton mailový

Před časem mi přišel mail. Tedy, není se zase tak moc čím chlubit, maily mi chodí stále celkem často, ale k tomuhle mailu, přiznávám, se musím občas vracet. Je to sice mail soukromého charakteru, trochu vyčítavý, dosti osobní a možná pro mnohé i pravdivý. Naozaj, zvonku to tak móže vyzerať! Proto jsem se rozhodl tu nejzávažnější pasáž z něho v tomto mejlovém fejetonu zveřejnit včetně odpovědi. No, prosím, čtěte:

„….. každej, kdo jde do politiky, má k tomu důvody, 80% všech ta politika semele, asi jako Tebe, v malém nebo velkém, nechtěj vědět, co se o Tobě jako o politikovi povídalo, já bych se odsud z Ledče odstěhoval, abych to vymazal ze světa.

Nesmíš udělat jedinou chybu. A to asi nejde, jen Ty víš, jak jsi to tady řídil, semlelo Tě to, když jsem viděl Váš tandem, Tebe jsem neznal, tak jsem Tě politoval. Jako politik jsi mně byl ukradenej, v žaludku mně leží jen Tvůj parťák, křivák v celým svým životě. Chtěl bych vidět jeho potupný konec. Ani proti Vaňkovi nic nemám, zase ho jen polituju, jak dopadne v tandemu s ním.“

Tehdy jsem na to odpověděl:

„Já jsem se nikdy za politika nepovažoval a nikdy jsem v žádné politické straně taky nebyl. Vždycky mi byl totiž bližší občanský princip a ochota pomáhat druhým. Řídil jsem se a stále řídím svým vlastním rozumem a rčením, že komu je shůry dáno, měl by pomáhat druhým a ne jen sám sobě. Na starý kolena se už měnit nebudu, ať si mě melou, jak chtějí.

Jinak s tvým názorem souhlasím a tvoje pohnutky chápu, řečeno dnešním slovníkem, je to zmrd a vždycky byl.“  

Sice jsem se před půlrokem z Ledče skutečně odstěhoval na chalupu (stejně jako řada mých vrstevníků), proto jsem si ji taky před lety pořizoval, ale ze světa nic vymazávat ani odcházet nebudu, stále mám světu co říci a stále je komu pomáhat. Mnohým k úsměvu, někomu možná k té potupě :-)     Stanislav