Dušičky nebo Halloween?

V noci z 31.října na 1. listopadu se podle keltské mytologie duše zemřelých vracejí na zemský povrch a živí také mohou navštívit podsvětí. V tuto keltskou noc mělo docházet k setkávání živých a mrtvých a živí světlem mohli ukazovat cestu zesnulým. I Slované, kteří na našem území Kelty vystřídali, věřili, že oheň očišťuje a světlo pomáhá chránit před zlými a potměšilými duchy. Křesťané pak u nás zavedli v termínu Dušiček svátek Všech svatých, při kterém se vzpomíná na zesnulé a zapalují svíčky. 

V říjnu jsem při svých toulkách rodnou krajinou navštívil čtyři hřbitovy: dva křesťanské ve Smrdově (Sázavce) a Radinově, jeden evangelický ve Smrdově a také jeden židovský v polích u Habrů za Kysiblem. Oba křesťanské hřbitovy důvěrně znám, ukládal jsem zde do hrobu svoje rodiče a staršího bratra, kopal za mrazu hrob svoji babičce a doprovázel na poslední cestě prarodiče z maminčiny strany. Máme zde pochovaného i malého bratříčka Jaroslava a dědu Jana, poválečného starostu Štěpánova. Chodívám sem občas, ale vždy s pokorou a úctou.

Druhé dva jsem navštívil ze zvědavosti. Na ten menší evangelický mě nalákala probíhající rekonstrukce kostelíku, kterou jsem přes čilý stavební ruch drze obhlédl a pak se prošel mezi hroby, kde mě velice překvapily náhrobky se jmény našich sousedů i kamarádů, u kterých jsem ani náznakem netušil, že byli jiného vyznání. Pokynutím hlavy jsem uctil i jejich památku.

Velký židovský hřbitov s nejstaršími náhrobky z 18. století jsem před týdnem objevil v polích za Kysiblem. Mezi dvěma stovkami zašlých náhrobních kamenů obehnaných polorozpadlou kamennou zdí na mě dýchla historie našeho kraje. Netušil jsem ani náznakem, kolik židovských rodin z okolních obcí je zde pochováno. Nikdo, ani učitelé, ani rodiče mi o tom nikdy nic neříkali a o existenci starého židovského hřbitova jsem se dozvěděl až teď čirou náhodou, a to se nachází v podstatě za humny.

Naštěstí pro mě, jsem při svých toulkách po blízkém okolí nikde nenarazil na vykotlané zubaté dýně či jiná trapná a cizorodá halloweenová strašidla, která do tohoto společenství a naší kultury nepatří a doufám, že i nikdy patřit nebudou.                          -sv-