Děda starosta

Pokus o rekonstrukci života Jana Vrby

Jako každý správný vesnický kluk jsem měl dva dědy. Z maminčiny strany dědu Matěnu - lesního hajného, z tatínkovy strany dědu Vrbu - hospodáře a starostu. O dědovi Matěnovi jsem před rokem na tomto webu napsal úsměvný fejeton  Padesát odstínu dědy  v podstatě z jedné vody načisto. Dědu Matěnu jsem si dobře pamatoval z prvních dvaceti let svého života, kdy jsme spolu na dvorku našeho rodného domku kamarádili. Já jako mladá vrbička vyrůstal a děda coby lesní kmet na vejmínku stárnul a stárnul, až sešel úplně. Mám na něho krásné vzpomínky, o které jsem se s vámi podělil.

To na dědu Vrbu vzpomínky nemám a ani mít nemohu. Zemřel 6 let před mým narozením. Mohu vzpomínat pouze na velkou černobílou fotografii štíhlého, vysokého fešáka s knírkem pod nosem, která zdobila jednu stěnu naší světnice a pak taky na zasklené v secesním slohu vyvedené čestné uznání, které děda obdržel od sboru leštinských hasičů. Zato babičku Marii, jeho manželku, si pamatuji velice dobře, ta totiž, přestože svému muži přivedla na svět osm dětí, ho přežila o 32 let! Možná proto, že na rozdíl od dědy nekouřila. Všechny níže uvedené informace o dědovi Vrbovi jsem si musel pracně a občas i náhodně vyhledat.

Děda Jan Vrba (1.4.1882 - 14.5.1947) se narodil ve Štěpánově č.p. 9 v rodině rolníka Jana Vrby, který do Štěpánova přišel z Chrtníče. Zda měl děda nějaké sourozence, nevím, ale předpokládám, že měl, protože jak děda, tak můj tatínek zplodili dětí habakuk a po někom asi tu "výkonnost" zdědit museli! :-) Dozvěděl jsem se dodatečně, že měl pouze bratra Václava a pak jejich otec Jan, zřejmě mladý, zemřel, maminka se znovu provdala a porodila další sourozence. To však křestními ani oddacími listy potvrzeno nemám. 

21. srpna 1909 se Jan Vrba oženil s o 5 let mladší Marií Čechovou ze Smrdova. Postupně se jim během let narodilo 8 dětí, a to Marie, Ludmila, Anna, Václav, Stanislav, Bohumil, Jan, Josef. Marie a Ludmila byly učitelky, nejprve v Golčově Jeníkově, pak Marie jako Zajícová v beskydských Malenovicích a Ludmila jako Hasanová ve Vlašimi, Stanislav a Bohumil se stali hospodáři, Jan a Josef výzkumníky v oborech elektro a Anna s Václavem zemřeli mladí. Syn Stanislava Vrby zemědělský Ing. Stanislav Vrba byl v prvním desetiletí 21. století starostou Malčína a syn Ing. Jan Vrba, CSc. společně se svým synem doc. Ing. Janem Vrbou, CSc. se stali špičkovými odborníky v oblasti mikrovlnné techniky. V odborných kruzích se jim říkalo "Vrbové z ČVÚT". Jméno Jan Vrba se naším rodokmenem předává bez přerušení již po 7 generací!

Od roku 1912 se dědovo jméno objevuje mezi členy představenstva obce. V účetní knize Ústavu chudých lze jeho úhledný podpis poprvé nalézt pod vyúčtováním pokladny Ústavu chudých ze dne 17. února 1912 společně s dalšími členy představenstva Josefem Kratochvílem, Josefem Čálkem, Františkem Vosykou, Josefem Vidlákem, Františkem Krajíčkem a Josefem Komžákem. To jsou nejčastější příjmení, která se budou po celou první polovinu 20. století různě objevovat a střídat v čele obce. Na postu starosty obce se však za první republiky objevila pouze dvě jména Vrba a Vidlák. K výčtu členů obecního výboru by snad bylo možno ještě doplnit příjmení Pipek, Turek a Bárta. Po roce 1945 pak i neslavné bolševické "revolucionáře" Ptáčníka, Bartáka a další bratry Komžákovi.

Po 15. červnu 1919 byl děda Jan Vrba v prvních prvorepublikových volbách zvolen ve svých 37 letech prvním "československým" starostou obce Štěpánov. To se pak opakovalo i ve volbách roku 1923, 1927-29 a 1938. Roku 1929 ho na postu starosty vystřídal soused Josef Vidlák. Co se tehdy v obci odehrálo, nevím. Josef Vidlák stál v čele obce v období 1929 - 1938. Roční odměna starostovi tehdy činila 400 korun, radním 40 korun. Zda to bylo hodně nebo málo, těžko soudit, ale ponocnému bylo ročně vypláceno 300 korun! Rozpočet obce Štěpánov začínal v roce 1921 na výši 15 tisících korun, v roce 1938 dosahoval 12 tisíc korun a za rok 1941 je v hlavní účetní knize naposledy podpis starosty Jana Vrby pod vyúčtováním 21 tisíc korun. Co se dělo dál za války nelze z účetní knihy zjistit. Změnila se grafická úprava vyúčtování a podpis starosty i jména členů představenstva a výboru chybí za roky 1942, 1943, 1944. Vyúčtování za roky 1945, 1946 a 1947 chybí zcela, objevují se až rozsáhlá a mnohonásobně vyšší vyúčtování za roky 1948 a 1949 opět bez jakýchkoli podpisů.

To už ale dědu starostu trápit nemuselo. Dne 14. května 1947 mu při obědě spadla hlava do talíře a skonal. Ve stáří (mládí) 65 let, což je můj současný věk, odešel na věčnost, zanechal tu rozsáhlejší hospodářství, dva nezaopatřené syny - studenty a vdovu. O to vše se musel postarat můj tatínek Bohumil, a když se za dalších deset let se vším vyrovnal, uhájil statek, pole a lesy před "Jezeďáky", přišel 2. ledna 1959 bolševik a vše mu sebral. To se tenkrát určitě děda hospodář a starosta musel v hrobě pořádně obracet. A náš tatínek Bohumil v dalším svém 42 letém životě s osmi dětmi na krku taky! Dřel jako traktorista od nevidim do nevidim! -sv- 

Jan Vrba (1.4.1882 - 14.5.1947)

starosta obce Štěpánov 1919-29 a 1938-41?