Blízká setkání ptačího druhu

11.06.2016 00:06

"Tati, tati, pojď se honem podívat, to jsou nádherní ptáci! Hale, támhle v trávě u těch pampelišek," volala na mě Štěpánka a měla pravdu. Na naší zahradě dva metry od francouzského okna z kuchyně poskakovali po pampeliškách malí nádherně vybarvení ptáčci a vyzobávali semínka pampelišek z jejich odkvetlého chmýří, jak barevní vrabčáci ozdobení červenou škraboškou kolem zobáčku, černou čepičkou a černobílým peřím se žlutým pruhem na křídlech. Takoví malí čiperní strakapoudi. V životě jsem je ještě neviděl. Byli tam jen dva, při vyzobávání semínek spolupracovali, dávali si přednost. Pokusil jsem se je vyfotografovat, ale jak jsem se za oknem pohnul, uletěli. Později jsem v atlase ptáků zjistil, že se jednalo o Stehlíky obecné, kteří se u nás vyskytují v hojném počtu, žijí v páru a specializují se na sběr drobných semínek. Já jsem je od té doby již na naší zahradě nezahlédl. Je ale pravda, že pampelišky již odkvetly a tráva je nyní příliš vysoká. Ještě jsem zahradu nesekal. Čekám, až budu moct sušit seno.

Zato před domem na asfaltce, kde určitě sekat ani sušit teda nebudu, jsem zahlédl jiný unikát - Dudka chocholatého. Sice, když si nyní prohlížím jeho vyobrazeni v atlase, tak váhám, zda to byl on, neboť jsem si toho výrazného zobáku nevšiml, ale který jiný pták by měl takové barevné číro, jedině dudek nebo Karel Černá hora. Chocholouš ten má takovou špičatou nagelovanou chocholku, jak dnešní fotbalisté, tohle musel být dudek! Procházel se tam jak páv, sem a tam kolem naší od vlašťovek označkované Fabie, než ho něco vyplašilo a odletěl bůhví kam. Vizitku mi tu nezanechal! Dudek už tak hojný v našich krajinách není, tak si setkání s ním velice cením, jeho výskyt u nás je vzácný a patří prý mezi ohrožený druh. Ještě více si ale cením setkání s Ledňáčkem říčním na houpací lávce u Kovofiniše někdy před 30-ti lety. Už tehdy jsem se dívával kolem sebe. Doufám, že ho tady u nás na břehu Sázavky taky ještě někdy zahlédnu.

A do třetice naši zahradu letos na jaře navštívil Konipas bílý, černobíle opeřený štíhlý ptáček. Běhal po zemi, potřásal ocáskem a poletoval v nízkých vlnách kolem chlívku našeho prasíka. Zdržel se u nás jen chvíli, ale podle dlouhého ocásku jsem s jistotou poznal konipase, který se tu už několikrát ukázal a zřejmě se mu u nás líbí, protože rád hnízdí u vody, pak taky u hnoje, ale toho je i jinde dost. Rybníky tu máme v sousedství hned dva vzdálené od sebe asi tak, jako je rozpětí airbusu A380. 

Nejsem žádný ornitolog, ani si na něj nehraji, jen tak sleduji dění kolem sebe a zajímá mě, kdo je kdo. Když k nám někdo přijde na návštěvu nebo sem jen tak náhodou zabloudí, chci vědět, o koho se jedná.  Setkal jsem se v životě s různými ptáčky, ale tihle, co vám dnes popisuji, jsem poznal rád, jsou neškodní a naše zahrada jim je kdykoli k dispozici. -sv-

 

Moji současní kamarádi

               Stehlík obecný               Dudek chocholatý                 Konipas bílý 

—————

Zpět