Barborková

61.

Barborková

5.12.2005

Tři větvičky do vázy,

třešeň, děšť zlatý,

za tři týdny rozkvetou.

Vsaď se! 

Tak  platí!

 

V tradici je jistota,

Barborka sněžná,

že nám zase rozkvete,

větévka něžná.

Na tyto verše z mé sbírky Verše pro tebe jsem si vzpomněl včera navečer, když jsem pro Štěpánku stříhal dvě větvičky z naší třešně u studny, abych k nim dnes do vázy přidal i třetí větvičku zlatého deště. Minulý rok nevykvetly. 

Uvidíme o Vánocích. 

Vsázet se však nebudu. 

Ponechám to svému

zlému či drobrému

osudu.

Vlastně důvodem, proč jsem to učinil, byla váza. Stála celý rok a celá už zaprášená na kuchyňské lince a bylo mi jí líto, že tam tak smutně a zbytečně stojí, když je tak krásná. Tak jsem ji trochu osmejčil, omyl, osušil, ozdobil větvičkami a našel pro ní jiné místo. Teď už si stojí na lednici u okna a plní funkci, ke které byla stvořena. Zdobí byt. 

Byt Stanislava, svobodného pána ze Štěpánova.