Siláci mravenci

Do seknice mi otevřeným oknem vlétla sršeň. Zamířila si to po chvilce nepříjemného bzučení nad mou hlavou k francouzskému oknu, kterým do chalupy pronikalo nejvíc světla a marně se přes jeho sklo 2x1 metr snažila uniknout. Nemám sršně rád, když si vzpomenu, co dokáží provést s jablkem, tak není divu. Vyhledal jsem proto v polici plácačku a vyrazil k oknu. Jedna mířená rána stačila a bylo po ní. Mrtvá sršeň skončila na podlaze. Byla ještě mladá, asi tak dva cm dlouhá. Po chvilce si to k ní zamířil maličký mravenec. Sršeň byla tak desetkrát větší než on - dvoumilimetrový trpaslík. Očichával ji tykadýlky, pokud vůbec nějaké měl, snažil se pod ní vlézt, ale když zjistil, že sám nic s takovým obrem nezmůže, vydal se pro pomoc. Během chvilky se na sršeň vrhlo asi tak dvacet mravenců. Chvíli po ní rejdili, asi ji okousávali, co já vím, ale pak se ji rozhodli odtáhnout ke svému domovu. Ten byl, jak jsem později zjistil, pod prahem francouzského okna vzdáleném cca půl metru od místa činu. Během hodinky tam sršeň přesunuli!

Představte si, že by to samé mělo učinit dvacet metrákových chlapíků s plejtvákem obrovským, dlouhým 20 m a vážícím třeba 90 tun, kterého by měli po pláži vlastními silami, holýma rukama odtáhnout půl kilometru daleko! To by určitě nezvládli. Holýma rukama ne. Za použití techniky a rozumu možná ano. Tak jako jsme my v květnu 2012 odnesli z mateřské školy na Stínadlech nepozorovaně a vcukuletu velký bytelný zahradní altán. Tenkrát ho taky spousta Ferdů mravenců - práce všeho druhu obcházelo a nevědělo si rady, co s ním. Nechat ho na zahradě, ze které se museli´stacionéř z důvodů nepřízně zaslepeného vedení města odstěhovat, nechtěli. Rozebírat ho na jednotlivé trámy a prkýnka se nikomu taky nechtělo. Použít těžkou přepravní techniku také ne. Vrtulník nikdo z nás v garáži neměl. Tak co s altánem?

Vzal jsem si tenkrát na pomoc svinovací metr, tužku a kalkulačku. Změřil jednotlivé konstrukční prvky, obhlédl fortelnost jejich spojů a spočítal váhu celé dřevěné konstrukce. Ta mohla činit cca 5 metráků. To by 8-10 chlapů mělo snad zvládnout unést. Navrhl jsem tedy odstranil ze dvou protilehlých stran altánku o půdorysných rozměrech 3,5x3,5 m pouze zábradlí, na dřevěné stojiny místo zábradlí pak připevnit madla, které zaprvé konstrukci zpevní a zadruhé ji umožní desítce chlapů uchopit, nadzvednout a odnést. A tak jsme ručmo za bílého dne a za pochodu celý altán odnesli do kopečka přes školkovou zahradu až ke příjezdové bráně, kde jsme si nechali přistavit nákladní automobil s vysokou ocelovou korbou a zahradní altán na tuto korbu vyzdvihli, upevnili a opatrně přes celé město až do Pivovarské ulice převezli. Kritický byl pouze průjezd pod viaduktem a couvání na mostek přes Olešenský porok. Vše klaplo na centimetry a byli jsme s nadrozměrným nákladem na místě nového určení. Tam jsme opět za použití paží altán s korby sundali a odnesli do rohu bývalé Fialkovic zahrady, kde stojí až dodnes. Za takovou akci by se nemusel stydět snad ani Pavel Pavel anebo Kazma! :-)

To sršeň až dodnes u prahu francouzského okna nevydržela. Přes noc zmizela. Vysílení mravenci jí bezezbytku spořádali. A já je teď jdu z naší chalupy taky vystrnadit. Metodu mám už vyzkoušenou. Spočívá v domácím násilí. Pár jich zašlápnu a ostatní se radši z chalupy sami vytratí. Pokud by je nějaký aktivista chtěl chránit, tak ať se klidně zkusí k nim přivázat. :-) -sv-