Odpověď Jindřichovi

Není to sice z mé hlavy, ale z mého srdce ano:

Auto i dům, postel i vzduch, mi můžete vzít,

přitáhnout uzdu, otrávit pramen, přestřihnout nit,

obrat mě o všechno, chcete-li, můžete,

to, co však v sobě mám, to nedostanete,

to nechte být, to nechte být, to nechte být.

 

Všechny ty krásy, co jsem kdy poznal, ty v sobě mám,

závratě lásky i přečtené knížky i lidi, jež znám,

obrat mě o všechno, chcete-li, můžete,

to, co však v sobě mám, to nedostanete,

to vám nedám, to vám nedám, to vám nedám.

 

Šaty i chléb, pověst i čest, berte si vše,

i kdybych žebrák byl, budu mít víc, než myslíte,

obrat mě o všechno, chcete-li, můžete,

to, co však v sobě mám, to nedostanete,

to je jen mé, to je jen mé, to je jen mé!

 

Tak to zpívá můj vrstevník Jarek Nohavica a já s ním:

Obrat mě o všechno, chcete-li, můžete,

to, co však v sobě mám, to nedostanete,

to vám nedám, to vám nedám, to vám nedám!

To tvůj rozum, Jindřichu, nebere, že!?           -sv-  a  -jn-